Tančím, abych žil! – 5. část – Kde všude můžete potkat skupinu tanečníků?

Tančit je jedna věc, ale tančit na veřejnosti mezi lidmi je druhá věc. V posledních letech se objevují možnosti tančení snad všude. Můžete chodit do kurzu, kde vás nikdo nevidí nebo do klubu, kde vás při kávě budou pozorovat lidé či můžete lidi oslovit už jen tím, že budete tančit na nějakém naprosto netradičním místě.

K tomuto článku mě inspiroval můj několikadenní pobyt ve Švédsku a zvláště návštěva Stockholmu mi připomněla moji jedinečnou návštěvu New Yorku. Obě města mě něčím příjemně překvapila v postoji k tanci. Tyhle návštěvy měst a jejich úžasný postoj k tanci mě vrátil do minulosti na jedno nezapomenutelné rande, o které bych se s vámi chtěla podělit.

Musím připomenout, že je to hodně dávno, co jsem si z rande odnášela takový netradiční zážitek. Nebudu jmenovat pana netradičního. Jenom poznamenám, že jsem si s ním dost rozuměla a nenápadně už kdysi, když jsem byla čerstvě po tanečních, jsem mu zmínila, jak moc mě tancování baví. Ale jaksi jsem nečekala, že dotyčný to na přechodu pro chodce vezme natolik vážně a ihned na místě mě k tanci vyzve. Začal si pobrukovat bluesovou melodii a bez otálení, protože zelená na přechodu netrvá věčně, mě vzal do náruče a bluesovým krokem s několika otočkami jsme dotančili mezi lidmi na druhou stranu.

Určitě nemusím popisovat, jak jsem z toho všeho byla červená až za ušima. Ale jedno se mu musí nechat. Na něco takového asi nikdy v životě nezapomenu! A proto bych se tentokrát ráda s vámi mimoto podělila o fotky z květnového Stockholmu, kde jsem se setkala s několika tanečními skupinami lidí, kteří v sobotu ráno nelenili a vyšli na náměstí, kde se s ostatními setkali a spolu tančili venku: 

Děti si dávají na náměstí u stanice metra Dancehall:

A na dalším náměstí potkáváme Aerobik: 

A kdy už tu byl zmíněný New York. Město, kde se s tancem setkáte ve velké míře také, připomene si, jak to vypadalo ve filmu Friends with Benefits:

 

Friends with benefits na Central station. Závěrečná scéna: 

Je škoda, že něco podobného se neděje v Praze třeba na Staroměstském náměstí či Václavském náměstí. Určitě by to za tu srandu stálo. Snad jednou se něčeho takového dočkám.

Aby se neřeklo, že jsem nařkla Českou republiku, že se na veřejnosti úplně tak netančí, není to zas, až tak úplně pravdou. Třeba nedávno se v metru v dubnu tančil swing:

Také by stálo za zmínění, že i učitelé salsy se o něco podobného snažili před open class v divadle Ponec v Praze, se pokusili roztančit lidi na Florenci. K tomu jsem bohužel video nenašla. Pouze to, jak akce později vypadala v samotném divadle: 

Pro ty, koho z vás video zaujalo tu zanechávám odkaz, kde najdete program na další tančírny. Na připravované akce v divadle Ponec naleznete program zde.