Políbená - 9. kapitola

Jak by mohl vypadat sex ve stavu bez tíže? Na tuto otázku vám odpoví Bella s Edwardem.

Vstoupili jsme do haly a tam viděli různé kosmické zařízení. Bylo tam spoustu simulátorů a mě začínalo zajímat, co všechno z těch přístrojů bych mohla dneska stihnout vyzkoušet. Bratr si to mířil rovnou k jakési velké krabici, kde stál brýlatý kluk. Když bratra spatřil, tak se mu rozsvítily oči. To by mě zajímalo, čím ho bratr podplatil. Ženskou?

Slušně jsme s ním byli seznámeni a pak nacpáni do nějakých přiléhavých kombinéz. Co si budeme povídat. Ta kombinéza podtrhovala Edwardův sexy zadek. Poté, co jsme se převlékli, tak nás vpustili do jakési místnůstky, která byla propojena s tou větší místností, kde jsme měli zažít stav bez tíže. Jakmile jsme zaklapli dveře z venku, tak se uvolnily dveře do místnosti a já začínala cítit, jak se pomalu vznáším.

Byl to velmi zajímavý pocit. Jako malé děti jsme lítali ze strany na stranu a řehtali se každé blbosti. Všichni jsme byli ve svém živlu, ale pak se bratr zastavil u rohu, kam něco odložil a začal si něco zapisovat. Hned jak si něco poznamenal, tak nás vyrušil z našeho poletování.

„Tak děcka, je čas vyzkoušet pár poloh.“ Otevřel jakousi knížku. Z dálky jsem zahlédla obal knížky a polkla.

„Ty sis na to pořídil kamasútru? Neříkal si něco o tom, že i normálně je velká makačka provést všechny ty polohy a co pak tady?“ Tony se na mě usmál a pak dodal:

„Já si myslím, že tady se budou provádět lehčeji. Chlap totiž nebude muset tolik nadzvedávat ženu.“ Koukala jsem na něj, jak z jara a Edward se pro jistotu ani nevyjádřil. Pak se ke mně nakonec natočil a zeptal se mě:

„Máme jediný důvod, abychom mu tady dělali šašky?“ Zkousla jsem si ret a pak to vyklopila.

„Tony mě včera vykopával ze země.“ Edward trochu zavrčel při té vzpomínce a pak svěsil ramena a vypadal smířený se svým osudem.

„Chcete to s textem nebo bez textu?“ zeptal se nás.

„Myslím, že nám to bude stačit bez textu. Přihraj obrázek číslo jedna,“ odpověděla jsem mu. Chtěla jsem to mít za sebou. Tony nám ukázal první obrázek a já s Edwardem najednou polkla a Tony nás začal dirigovat.

„Takže Edwarde, ty se dostaň pod Bellu a klekni si na kolena. Bello, ty si na Edwarda sedni, on ti pak zvedne pravou nohu, aby tě nadzvednul. Holce je to pohodlnější a pravou rukou budeš, Edwarde, masírovat Belle levé prso.“ Edward se snažil pokleknout, ale bez gravitace to šlo velmi těžko. Nakonec to vyřešil tak, že poklekl a mě si přitáhl okolo pasu. Mé nohy jsem mu omotala kolem boků a tím se k němu přiblížila nejblíž, co to šlo. Edward stále kontroloval mé oči. Ani jsem se mu nedivila. Nebýt tam bratra, tak už tu dávno předvádíme trochu něco jiného. Edward mi lehce nadzvedl pravou nohu a jeho pravou ruku položil na mé prso. Byla jsem rudá, jak rak, ale ani jsem nedutala a soustředila se na svou schopnost.

„Edwarde, zkus prosím tě trochu pohoupat pánví, jestli vás to moc nerozhodí.“ Edward na něj koukal, jak z jara. Tak mu Tony pro ukázku zavrtěl pánví dopředu a dozadu. Edward pochopil a začal se se mnou trochu houpat. Pluli jsme ze strany na stranu a lehce naráželi o stěny. Zrovna nejpříjemnější to nebylo, tak mě nakonec Edward namáčkl na jednu stěnu, abychom byli pouze na jednou místě. Můj drahý bratříček si neustále něco zapisoval.

Edward se snažil být celou dobu co nejopatrnější, ale zneužíval různých chvílí, aby mi mohl dávat polibky na šíji a krk. Už tak byla makačka si při některých polohách dávat nohu za hlavu. Zjistila jsem, že zrovna dvakrát gumová nejsem a byla ráda, že Edward je tak trochu nerozbitný. Nejednou se mi ho totiž povedlo odpálkovat nechtěně při polohách na druhou stranu místnosti. Vůbec jsem nechápala, co je na těch polohách tak úžasného. Někdy mi to připadalo jako uvržení do oprátky. Ale co já vím, třeba se mi to jednou bude líbit.

Nevím, jak dlouho jsme dělali s Edwardem šašky, ale já byla rudá, jak rajče. Z Edwarda se totiž vyklubal pěknej provokatér. Vždy když viděl, že se přestávám červenat, tak udělal něco, co mi znova vytvořilo červeň na tvářích. Bavil se tím. Zmetek jeden!

Nakonec jsem se rozhodla, že si nic takového nenechám líbit a pěkně mu to vrátím. Při každé poloze jsem se na něj natiskla a trochu se mu zavrtěla v klíně zadečkem. Účinek byl okamžitý. Hned u první polohy, co jsem to zkusila, se jeho oči proměnily v černé a mně bylo jasné, že provokace od této chvíle bude oboustranná.

Když jsme byli v poloze, kde jsem byla k Edwardovi otočená zády, tak jsem se na něj naschvál natiskla a pomalu se zadečkem otřela o jeho velmi napnutý rozkrok. Cítila jsem, jak mě více natiskl na sebe a jemně mě hladil po hrudníku. Musela jsem se hodně držet, abych nevzdychala. Povedlo se mi ale nechtěně znova otřít pomalu zadečkem o jeho rozkrok a já uslyšela slabé zavrčení u ucha. Bohužel můj bratr si toho všiml. Jen řekl něco, co nás oba pobavilo:

„Edwarde, já vím, že to není nejpohodlnější, ale za chvíli budeme hotovi. Tak na mě nevrč.“ S Edwardem jsme měli problém nevyprsknout smíchy, ale nějak jsme se ovládli. Místo toho jsme oba trochu na našem provokování přitvrdili. Edward mě začal více viditelně líbat a já mu to s radostí vracela. Ale asi jsme to tentokrát přehnali a bratr nás musel napomenout. Jenže jak jsem byla rozvášněná, tak mi zčernaly oči, a jak jsem se na Tonyho otočila, tak jsem ho nechtěně zabila. Edward vedle mě ztuhnul.

„Jejda,“ uniklo mi.

„Jejda?“ vyhrkl na mě vyděšeně Edward.

„Ty ho zabiješ a řekneš jen jejda?“ divil se. Najednou mi došlo, že on neví, že je to s bratrem stejné jako se mnou.

„Jo, jen jejda. Stejně za pár hodin ožije.“ Pokrčila jsem rameny a koukala mu do očí.

„Aha,“ povzdechl, ale pokračoval:

„Tos to nemohla udělat dřív?“ rejpnul si a natlačil mě na stěnu. Jeho počínání jsem se pousmála a políbila ho. Jenže Edwardovi to nestačilo a začal mě vášnivě líbat. Zapojila jsem se a vůbec mi nevadilo, že se u toho vznášíme. Edward si dovoloval věci, které nikdy předtím neudělal. Přitom všem mi stíhal neustále koukat do očí a hlídat, kam až může zajít. Oba dva jsme se snažili, co nejvíce ovládat a užívat si společnou chvíli.

Nakonec jsme se rozhodli opustit místnost a vytáhli bratra ven. Ten se časem probudil a vrčel na mě, jak na psa, ale co jiného jsme mohli čekat, že?

Nasedli jsme do auta a jeli domů. Všichni jsme mlčeli. Jenže můj bratr si usmyslel, že se mi pomstí.

„Edwarde, co vlastně všechno víš o Belle?“ zeptal se ho jen tak mimochodem. Edward zpozorněl.

„Moc ani ne. Dostal jsem z ní pořádně jen den narození,“ odpověděl mu trochu zklamaně a já postupně bledla. Ten prevít! Měla jsem ho chuť znova zabít.

„Vau, takže víš kolik jí je? Neděsí tě, že je několikrát starší než ty?“ Krčila jsem se na přední sedačce a modlila se, aby se na nic víc Edward neptal. Bohužel toto přání vyslyšeno nebylo.

„Starší než já? Několikrát? To je blbost. Mimochodem, Bella mi řekla jen den, ne rok,“ upozornil ho Edward.

„Uuupps,“ vypustil z úst Tony. „To jsem nechtěl,“ dodal. Viděl, jak ho vraždím pohledem a začal se bránit.

„Stejně by se to časem dozvěděl. Ono by mu přišlo divný, že nestárneš, víš?“ rejpal si do mě. Edward se na mě nechápavě podíval.

„Ty nestárneš?“ zeptal se mě a já musela s pravdou ven.

„Ne,“ téměř jsem to pošeptala. Slyšela jsem, jak Edward polkl. Chvíli mlčel. Asi přemejšlel a pak pověděl:

„Fajn, aspoň mě na tomhle světě nenecháš samotného.“ Polila mě jakási vlna klidu. Nezuřil. Spíše jeho hlas zněl trochu nadšeně. Bohužel se v tom musel nadále rejpat Tony.

„To tě, Edwarde, ani nezajímá kolik jí je? A co je zač?“ Štvalo ho to, a proto se snažil Edwarda ponoukat k dalším otázkám.

„Ne, až bude chtít, tak mi vše jednou řekne.“ Obdivovala jsem ho a milovala. Svá tajemství jsem se rozhodla mu říct, až když budeme někde o samotě. Mířili jsme k vile Cullenů a všichni tři jsme věděli, že teď nás čeká ta nejvtipnější část dne. Dělat si vtípky z Emmetta.