sobota 24. listopadu 2012

Nuly a jedničky - 1. kapitola



Jeden marnivý upír, jedna žába ve flanelce a jeden nezapojený kabel…


Letní podvečerní slunce barvilo stěny pokoje do žluto-oranžova a odráželo své líné paprsky o polonahého upíra, který tím získával na oslnivém půvabu. Nutno však podotknout, že marnivost rozhodně nebylo slovo, které by patřilo do slovníku Edwarda hezouna Cullena, jak mu říkala děvčata z prvního ročníku Forkské střední školy. Když každé ráno postával v koupelně a dovedně si na hlavě vytvořil roztomilý rozcuch, považoval to za svou odpovědnost okolnímu světu, který potřeboval být krášlen dennodenně. A kdo byl on, aby vychyloval vesmír z jeho dráhy?

Kromě ženami hlasitě oceňovaného vzhledu podtrženého sakem od Armaniho uměl také Edward běhat jako blesk a zakousnout pumu uprostřed salta s dvěma vruty aniž by si přitom pomačkal bělostnou košili. Jeho znalosti v oblasti přírodních věd by mohly směle konkurovat Darwinovým, nemluvě o celé řadě jeho následovníků, jejichž práce neměl problém vzhledem k rozsáhlé znalosti živých i mrtvých jazyků přelouskat v originále sotva vyšly.

Když si naposledy zkusil projet okruh velké ceny Monaca, při pohledu na jeho čas by Michael Schumacher využil kompletní paletu německých nadávek a zahodil by volant do moře. A pak vlastně taky slyšel myšlenky, ale to byla jen drobná třešnička na dortu. Edward Cullen tak ve své přirozené skromnosti svému odrazu v zrcadle pravidelně špital, že se prostě přírodě povedl, ať už si ostatní říkají, co chtějí.

Byla tu však jedna drobná věc, o níž se nerad svému zrcadlovému já svěřoval. Nerozuměl si totiž příliš se světem nul a jedniček a nechápal, jak jeho bratři mohou chodit do školního počítačového kroužku nadějných budoucích hackerů. Jejich vášeň pro virtuální realitu byla srozumitelná jen v okamžicích, kdy se místo podivných znaků a ošklivých zrůdiček objevila na obrazovce Angelina Jolie s copem a bouchačkou za kraťasama. Jediná žena, která ho momentálně dostávala do kolen. Ještěže ženy v jeho okolí o tom neměly ani páru. Kleknout na jedno koleno kvůli tomu, že se nějaká dívka bude převlékat za Laru Croft, fakt nechtěl.


Oproti svému pomalejšímu mladšímu bratrovi se Jasper Hale pro IT narodil. Sice se mu nepodařilo rodinu přesvědčit, že si musí pořídit sálový počítač, sotva byl zkonstruován, ale nakonec se přeci jen výrobci a příbuzní vzpamatovali a kompromis byl umístěn na jeho psacím stole. Ale i tak ho období prvních počítačů postihlo v podobě štítkovací záplavy a jeho žena Alice z toho málem zešílela, byla za kompromis výrobců snad šťastnější, než kdokoli jiný. Od té doby žil s jednou rukou přilepenou ke klávesnici a druhou k Alici, pokud zrovna jedna z nich nevyžadovala, aby jí věnoval plnou pozornost. Nutno říci, že to stále ještě častěji byla druhá jmenovaná.

Rozvoj vědy a techniky Jazze fascinoval a nadchl pro něj i svého bratra, který se při zjištění, jak snadno lze sázet na baseballová utkání po internetu, nehnul z baráku bez svého iPadu. Když Emmett s Jazzem hovořili o „těch věcech“, jak to Edward nazýval, nebylo možné do jejich konverzace vstoupit. Navíc se poslední dobou díky tomu svému kroužku stali členy nějaké skupiny divných lidí se závislostí na monitoru, kteří zřejmě byli také upíři, protože nikdy nespali. Obyčejní lidé to prostě být nemohli, a pokud ano, tak s kluky dlouho krok držet nemohli. Netušil, jak to ti lidé dělali, ale z chemie věděl, že na kofeinu a drogách se dlouho přežít nedalo.

A to si všichni mysleli, že Jasperovi vystačí jeho hobby, kterému se věnoval od roku 1896, kdy se v New York Times zjevilo to žluté dítě. A pak Superman, X-man, Spiderman nebo Hellboy. Ukázalo se však, že ti lidičkové, bydlící v Jazzově notebooku, kteří si s ním psávali, mají podobné zájmy. A že ačkoli jsou nejspíš skutečně lidmi s tlukoucím srdcem, má je na rozdíl od těch ve svém okolí docela rád. Což by bylo možno označit jako začátek konce Edwardova opovrhování informačními technologiemi, jen to ještě chudák nevěděl.


„Máš všechno?“ obrátil se hubený blonďák na svého statného bratra.

„Jo, hodil jsem to do Jeepu, Rose už ho opravila,“ zazubil se Emmet.

„Skvělý, San Francisco na dohled,“ zamručel spokojeně Jasper a šel se rozloučit se svou ženou a částkou na své kreditní kartě, kterou jí před odjezdem předal, aby moc netruchlila a měla čím zabavit svou mysl. Šikovně odpojil internet v domě, aby nemohla nakupovat po síti, ale věděl, že ani návštěva butiků v Seattlu ho nepřijde zrovna na pár drobných. Její shopaholismus mohl konkurovat jeho vášní na počítačích, ale nemínil jí v tom nijak podporovat, ona ho v těchto věcech také dlouho nepodporovala. Teda aspoň do té doby, než jí naučil nakupovat přes internet, což ho málem zruinovalo. Ale od té doby se hodně poučil a dává si pozor, co půjčí své ženě do ruky. Počítačová technika může být někdy zrádná. Minimálně v jejím případě.


„LANcy, to nemyslíš vážně. To to stěhování nemůžeš přesunout na jindy? Já se na tebe opravdu těšil,“ klepal Emmett na chat své oblíbené virtuální společnici, když nasedal do auta vedle Jazze. Rád si s ní psal, protože byla jedna z mála těch magorů rozumějících baseballu a byla holka, tomu se dalo říkat dvojité terno. Mimoto ji měl povolenou od Rosalie. Rose pochybovala o tom, že by jí ho přebrala holka ve flanelové košili, podivném manga účesu na hlavě a velkých černých brýlích, což už se dalo označit přímo za jackpot.

„Royi, nemůžu stěhování přesunout na jindy. Mamka s panem s baseballkou už mají sbaleno a mí miláčkové jsou přesunuti k otci. Podle toho, co psal táta, jsou v krabicích a jde na ně vlhko. Musím to tam o víkendu zaizolovat a správně je složit. A to nikdo jiný než já udělat nemůže,“ vymlouvala se LANcy. Mimoto jí z celé té situace bylo ouzko a potkávat tu šílenou skupinu magorů nechápající ani základy kvantové fyziky, neměla náladu. Jejich zásadní problém spočíval v tom, že když si uvědomili, že patří k odlišnému živočišnému druhu, nebo jak jen to nahlíželi na ženy, pokud zrovna nestahovali gigabity pornografie, měli problém souvisle komunikovat. Dokud si s nimi pouze psala, existovala šance, že se dozví i nějaké informace o nejnovějších IT trendech. Jen Roy a Dr. Cooper jí přirostli kdysi k srdci, a kvůli nim se občas na nějakém tom srázku objevila. LANcy věděla, že nejsou jako ostatní magoři s IT a měla pocit, že se jen převlékají za magory s brýlemi, tak jako ona. Moucha k mouše sedá.

LANcy se protáhla u bazénu a znova na sebe namazala krém mající spoustu faktoru. Její kůže prostě přímý sluneční svit nepřijímala jako u ostatních lidí, a protože slunce měla ráda, byla ochotná na sebe ten krém občas matlat, přestože pak musela dotykový displej svého iPhonu leštit po každém ťápnutí. Jo, litovala toho, že technologie tzv. elektronického papíru nezvládala překousat všechny krásy jí používané na internetu.

Ačkoli momentálně bydlela na Floridě, byla bílá jako stěna a to jí možná i do nového prostředí přilepší. Netušila, co jí u táty čeká, ale mínila si své tajnosti nechat pro sebe. Její otec byl sice policajt, ale on jí do soukromí, na rozdíl od její matky, nikdy nepoleze, tím si byla docela jistá. Byl stejný samotář jako ona a také to byl jeden z důvodů, proč se dobrovolně k otci stěhovala. A ještě ten, že počítačová kriminalita pod místní úřad šerifa nespadala.

Mimoto jí také nebude neustále dohazovat kluky. Nikdy mamce nedokázala vysvětlit, že sexy sportovci nejsou její typ. Většinou jim chyběl mozek. Přesně tak jak očekávala, samozřejmě až na Phila, na kterého tato definice neplatila a pro jehož barbecue by se i rozkrájela. Nejdražší tatíček místo toho nosil u boku pušku, kterou vystraší každého sraba. Takže LANcy by mohla mít do maturity od kluků klid, co víc by si holka jako ona mohla přát? Možná ten nový malý…ne, techniky má až až.

Jednu dobu měla její matka podezření, že je na holky, a tak jí své počítačové tajemství prozradila, načež její rodička málem zešílela. Nelíbilo se jí, že její malá holčička rozumí světu, který není pro normálně inteligentní lidi, ale často pro génie, kteří nejsou schopni žít obyčejný společenský život. A něco takového pro svou dcerušku nechtěla. Takže Bella doma neměla chvíli klidu. Mámě by nakonec asi nevadilo, kdyby se z ní vyklubal génius, ale při míře zabezpečení, kterou disponovaly všechny její přístroje, neměla pražádnou kontrolu, zda její dcerka nenatáčí nemravné filmy a nezveřejňuje je online. Sice svou dceru nikdy nenačapala, ale spánek jí narušovala vize, kterak je zatčena za šíření dětské pornografie.

Přestěhování k otci se nakonec stalo pro LANcy spásou a ona toho opravdu mínila využít.


„Bello, tady!“ ozvalo se na Seattleském letišti, když Charlie urputně mával na Bellu a ta mu jen kývala, že ho vidí. Jakmile se dobelhala se zavazadly k přístupným místům, hned jí je bral z rukou. Jediné, čeho se odmítla vzdát, byl její notebook.

Posadil jí do auta a ze začátku brebentil o různých novinkách, které se děly za posledních pár let, co ho moc nenavštěvovala. Jo, musela si to přiznat. Virtuální svět jí zaměstnával na plno. Žila v něm a odmítala se ho vzdát. Sice na to nevypadala, ale milovala ho, i když zdání mohlo klamat.

Na Forkské střední měla v plánu se tak jako ve Phoenixu přetvařovat a vytvořit si image tiché nenápadné dívky, ačkoliv si uvědomovala, že v prvních týdnech to pro ni bude téměř nadlidský výkon. Měla být ta nová a do Forks se asi moc často noví studenti nehlásí, jak si stihla zjistit.

Po příjezdu jí táta ukázal pokoj a místa, kde všude měla vyskládané své mazlíčky. Oddychla si, když její táta nakonec usoudil, že nenechá elektronické hračky vlhnout ve sklepě a pečlivě je vyskládal do jednoho koutu obýváku. Její otec na rozdíl od matky chápal hodnotu miláčků a jako správný muž se jí i nabídl, že jí místo rybaření pomůže vylepšit sklep. Svého otce za to milovala čím dál víc.


V domě u Cullenů bylo nezvyklé ticho, když se prostorem nerozléhal zvuk sportovního kanálu. Nervózní Alice vzala Rosalii do města, aby si první z nich mohla koupit nové boty a druhá chybějící součástku do motoru jednoho veterána, kterého se snažila dát dohromady. Obě se statečně tvářily, že si z odjezdu svých mužů nedělají těžkou hlavu a Alice vůbec nekontrolovala Jasperovu budoucnost každých pět minut včetně noci. Hlavně v noci.

Esmé využila příležitosti a spolu s Carlislem se na pár dní odebrali do hlubokých lesů zkoumat hloubku svých očí. Asi. Buď jak buď, zůstal Edward sám a rozhodl se, že by mohl zkusit zapnout starý domácí počítač, který trůnil na psacím stole v pokoji pro hosty. Nejprve ho chvíli ostražitě pozoroval, jako by se z něj snad měl vyklubat Transformer, který se ho pokusí rozstřílet, nebo ho oběsit na kabelu od myši. Když se nestalo jedno ani druhé, obezřetně zmáčknul jediné tlačítko a se samolibým úsměvem sledoval, že se mu z té krabice nic nevysunulo, ale naopak mu přístroj vesele zablikal na uvítanou. Když se o tři hodiny později dobral k hraní min, pořád mu zůstávalo záhadou, co je tam tak přitažlivé.


Bella Swanová pobíhala v extázi obývacím pokojem od jedné bedny ke druhé, neochotna si přiznat, jak silné abstinenční přízraky měla, když svou elektroniku poslala napřed. Její otec Charlie raději vypnul televizi, kterou sledoval, a se zamumláním čehosi o čištění brokovnice se odebral do svého pokoje. Sotva za ním zapadly dveře, vydala se jeho dcera zkoumat izolaci sklepa, o níž toho sice mnoho nevěděla, ale pokud měla tátu dostat opět dolů, neměla jinou možnost, než odložit kabely stranou a pustit se do praktických úkolů.

 


Žádné komentáře:

Okomentovat