pátek 10. srpna 2012

Nepolíbená - 17. kapitola



Edward, Bella a sexuální výchova!
17. Kapitola

„Teď máme biologii. Budeme brát rozmnožování, tak snad to přežijeme ve zdraví,“ uchichtnul se na můj účet a já měla chuť utéct domů. Jenže Edward mě nenechal a odtáhl mě do třídy. Snad tu hodinu všichni přežijeme ve zdraví.



S Edwardem jsme se posadili do zadní lavice. Byla jsem velmi nervózní. Furt jsem přemýšlela, jak bych utekla, ale tentokrát jsem si připadala, jako kdyby mi Edward četl myšlenky. Hlídal mě a nespouštěl mě z očí. Trochu jsem na něj začínala být naštvaná. Všiml si toho a místo, aby se na mě zatvářil omluvně, vykouzlil na tváři ten jeho neodolatelný úsměv. Úplně mě tím odzbrojil. Můj tep se zrychlil a tváře začínaly nabírat červeňoučký odstín. Když viděl moji reakci, jen se spokojeně usmál a nahnul se ke mně.

„A já myslel, že takový vliv už na tebe mít nebudu, když jsi mě viděla, jak mě bůh stvořil,“ pošeptal mi do ucha. Pokud se můj puls mohl ještě zrychlit, tak při té vzpomínce mi vylítl úplně. Edward se bavil.

„Jsi v pořádku?“ zeptal se mě provokativně. Měla jsem chuť mu utrhnout hlavu. Proč mi tohle dělal? Jako kdyby zjišťoval, co se mnou dělá. Chtěla jsem rozhovor s ním ukončit.

„Nemíníš se mnou teď probírat tvou nahotu, že?“ Chtěla jsem ho tím uzemnit. Jenže jsem si nedávala pozor na hlasitost svého hlasu a polovina lavic se otočila směrem k nám. Díky bohu dorazil učitel a naše konverzace prozatím skončila.

S učitelem přišla do třídy i nějaká postarší žena. Představila se jako paní Smithová a na úvod řekla, že pustí video. Pustila připravené zařízení. Nahrávka nebyla nejnovější, nebyla kvalitní jako nynější nahrávky. Ale i tak, když nad tím přemýšlím, tak zase ta kazeta moc stará být nemohla. Mohlo jí být asi deset let. Je zajímavé, jak moc rychle se technologie vyvíjí. Na mysl mi vytanuly vzpomínky na setkání s první technologií. První černobílé fotografie a film. Největší zlomová doba přišla s počítači. Takového času, co jsem strávila u prvního domácího počítače a hrála hada a teď? Nyní se všechno předělává do 3D obrazu a lidé za chvíli nebudou muset vstát ani z postele, aby něco zažili. Byla jsem tolik zabraná do svých myšlenek, že jsem si ani nevšimla, že se třída zhasla. Nevím, po jak dlouhé době jsem se vrátila do reality, ale na obrazovce už běžel film.

Film byl o dívce a chlapci. Potkali se na diskotéce. Z diskotéky časem odešli a někde venku se spolu pomilovali. Říkala jsem si, že jestli bude hodina pouze o tomto filmu, všichni hodinu přežijí ve zdraví. Edward vedle nehnutě seděl a zíral z okna ven. Připadal mi také myšlenkami úplně někde jinde. Film najednou skončil a ve třídě se rozsvítilo. Paní Smithová se nás ptala, jestli máme k filmu nějaké otázky. Nikdo ze třídy se neozval, proto pokračovala další otázkou:

„Teď si probereme základní typy antikoncepce. Kdo mi řekne, jaké dva druhy se nejčastěji využívají?“ Na otázku paní Smithové nikdo nechtěl odpovědět, tak se podívala tázavě na Mike Newtona. Ten začal koktat a pak nakonec ze sebe s otazníkem v hlase vyklopil:

„Ko-ko-kondom?“

„Ano, správně. To je jedna z možností.“ Došla ke katedře a zpod katedry vytáhla krabici, z které vzala rozbalený kondom. Třída ztuhla a čekala, co bude dál. Vytáhla ho pouze ukázkově a položila ho na katedru. Pak se znova rozešla směr třída a v ruce držela malou krabičku s tabletkami.

„Kdo mi řekne ten druhý typ antikoncepce?“ zeptala se paní Smithová. Rozhlížela se po třídě a rentgenovala každého, kdo by mohl něco vědět. O dvě lavice před námi seděla dívka a ta se trochu v lavici kroutila. Paní Smithová se na ni podívala a dívka odpověděla:

„Antikoncepční prášky.“

„Správně, slečno,“ odpověděla jí a předvedla třídě krabičku s tabletkami. Ale tím paní Smithová nekončila. Otočila se na učitele a ten hned věděl, co má dělat. Na to jsem slyšela jen Edwardův povzdech.

„To nemyslí vážně.“ Vypadal trochu frustrovaně. Skoro, jako kdyby litoval, že nás radši neodvedl domů. Trochu mě tím vyděsil, ale radši jsem se snažila být v klidu.

Učitel vytáhl krabici a začal rozdávat do každé lavice jeden banán. Za ním šla paní Smithová a rozdávala do lavice po dvou kondomech. Když jsem viděla celou situaci, začínala jsem trochu panikařit. Nejenže jsem už Edwarda viděla nahého, ale třešničkou na dortu se mi stane, že s ním na banán budu navlíkat kondom. Nevím, komu z nás celá situace byla trapnější, ale nadšení jsme z ní nebyli.

Když paní Smithová s učitelem rozdali vše potřebné, ujala se ukázky. Kondom rozbalila a bez problému ho navlékla na banán. Bylo vidět, jak to má naučené. Asi byla hodně zkušená. Ukázku dokončila, a pak vyzvala nás, abychom ukázku opakovali. Edward, jako správný gentleman, podal první banán mně se slovy:

„Dáma má přednost.“ Jen jsem si povzdechla. Vzala zabalený kondom do ruky a překvapivě ho jednoduše otevřela, pak jsem ho vzala do pravé ruky a do levé vzala banán. Snažila jsem se kondom nasadit na banán, ale nebylo to tak jednoduché, jak to vypadalo. Edward se na celou situaci díval a nevydržel čekat.

„Můžu ti ho podržet?“ Jeho nabídku jsem přijala s poznámkou.

„Stejně v té situaci jsou dva.“ Edward se mé poznámce jen uchichtnul. Díky jeho pomoci se mi kondom podařil nasadit. Pak jsem kondom sundala a nechala banán Edwardovi se slovy:

„Chceš ho taky podržet nebo to zvládneš sám?“ Ani jsem si neuvědomila, jak to blbě vyznělo, dokud Edward nevyprsknul smíchy. Učitel se na Edwarda podíval vražedným pohledem a Edward zmlkl. Bylo mi naprosto trapně a radši jsem se zasunula do lavice. Edward elegantně nasadil kondom na banán a pak ho sundal. Byla to pro něj hračka. Musela jsem se mu trochu pomstít.

„To by mě zajímalo, jestli ti to půjde tak lehce i před akcí.“ Edward se na mě vyděšeně podíval a polkl. Jeho reakce mě pobavila a já se začala smát. Naštěstí zazvonilo a my jsme si mohli oddychnout. Dneska jsme přežili.

Dorazili jsme do jídelny a už z dálky na nás řval Emmett.

„Jak jste si užili sexuální výchovu?“ ptal se nás se smíchem. Radši jsme se snažili dělat nenápadné a zapluli ke stolu. Bohužel Emmett byl dneska v ráži.

„Co dalšího zajímavého jsem dneska ještě slyšel? Ale už vím! Edwarde, ty máš holku!“ Měla jsem chuť Emmetta zabít. Naštěstí se situace ujala Rose.

„Jestli, Emmette, ještě cekneš a Bella pak pozabíjí školu, rozvedu se s tebou.“ Emmett se vyděšeně podíval a radši zmlkl. Zbytek dne proběhl v pořádku. Jen doma nás čekalo malé překvapení.

Žádné komentáře:

Okomentovat