Maškarní...IX

Občas je lepší, když ženu umlčíte třeba sexem, a raději se neptáte, co přesně ji trápí. Protože pak může hezký večer zničit i vám. 

Vzal flašku vína do ruky a začal ji otvírat. Připadal mi nervózní, proto jsem se ho zeptala na rovinu:

„Děje se něco?“ Viděla jsem na něm, že jsem ho načapala v jiném světě. Polkla jsem otázku o tom, kde se momentálně nacházel a čekala na jeho dopověď.

„Jak víš, dnes jsem natáčel,“ začal a já čekala, co dalšího z něj vypadne, protože mě opravdu zajímalo všechno okolo něj. Mé staré já by všechno vkládalo jako novinky na blog, ale přesně tohle jsem si zakazovala. Kvůli takové pitomině o něj přijít nechci. „Prostě tě musím na něco připravit, protože v podání Sebastiana by to nemuselo dobře vyznít. Spíš by z toho byl obrovský průser.“ Najednou měl plně mou pozornost a konečně se dostal k tomu, co mi chtěl sdělit. „Natáčel jsem postelovou scénu,“ vyklopil.

Napjatě jsem ho sledovala a srovnávala si v hlavě, co se mi tím snaží říct.

„Nahý?“ zajímalo mě, až jak moc to byla postelová scéna. Zakýval mi na souhlas.

„S mužem?“ A on vyprskl smíchy. Koukala jsem, jak se baví na můj účet a trochu jsem si naštvaně podupávala při tom nohou. Když se uklidnil, odpověděl mi:

„Ne s ženou.“

„Nahou?“ Na to mi zase jen kýval hlavou.

„S kterou?“ Musela jsem to prostě vědět. Kdyby to byla Lucy Lu, asi bych ho kopla, protože jsem věděla, že s ní chvíli chodil. A něco takového mi tajit by byl od něj podraz.

„Kate Lopez.“ Začala jsem zmatečně popadat dech. On potom, co se mnou strávil noc, se pelešil před kamerou s jednou z nejhezčích žen světa? Dýchej, dýchej, uklidňovala jsem se. Může být hůř. Mohla bych ještě chodit s porno hvězdou. A co bych dělala pak? Musela jsem si ponechat chladnou hlavu. Ale abych byla upřímná, šílela jsem. Jenže jsem po něm nemohla vystartovat a chovat se jako puberťačka. To bylo přesně to, čeho se Brian bál a Sebastian čekal, že se přesně tak zachovám. Takže jsem se párkrát nadechla, abych se uklidnila, a vypustila první otázku, která mě napadla:

„A bylo všechno v pořádku?“ zeptala jsem se starostlivě. No, nic blbějšího už mě napadnout nemohlo. Čímž jsem ho asi překvapila. Ale podle všeho to byla trefa do černého.

„Jsem stydlín a občas mám s natáčením těchto scén problém. A také s nahými ženami,“ hlesl na konci a já zpozorněla o to víc. „Ale tentokrát to bylo v pohodě,“ uklidňoval mě najednou a na to hned pokračoval: „Byl bych rád, kdybychom vždycky před něčím podobným spolu strávili noc. Nehorázně mi to ulehčilo situaci,“ vyklopil a já si to snažila v hlavě správně srovnat. I přestože mohl mít v posteli jakoukoliv krásku, chtěl mě, a i potom natáčení se vrátil ke mně. Musela jsem se s tím smířit a postavit se tomu čelem. Zakazovala jsem si hysterčit, všechny zoufalé a naštvané pocity později vybiju v boxovacím pytli, který nám visí v práci pro případ nouze. Ano, tuhle sketečnost jsem mu hodlala utajit.

„No, budu doufat, že s jinou ženou se válíš v posteli už jenom před kamerou,“ zavtipkovala jsem trochu zoufale a viděla na něm, jak si oddechnul.

„To si teda piš!“ A já věděla, že moje těžké břímě okolo Briana začíná. Byla jsem ráda, že se rozhodl postavit čelem celé záležitosti. Jen budu doufat, že ke mně bude upřímný pořád. Začal mě líbat a já ho musela zastavit:

„Jestli budeš takhle pokračovat, večeři nedodělám.“

„Kdybych neměl hlad, táhnu tě do postele.“

„Jenže se o sebe musíme starat a neválet se spolu pouze v posteli.“ A on nakrčil čelo. „Co zase vymýšlíš?“

„Jen počítám, jestli by nám stačilo moje bohatství na to, abychom mohli být spolu pořád v posteli.“ Rozesmála jsem se.

„Hodně rychle by nás to omrzelo.“

„To si teda nemyslím.“ A s tím mě zase začal líbat.

„A dost,“ přikázala jsem mu a odtáhla se od něj. Jenže on se nedal a přitiskl mě na linku a líbal.

„Jak se vypíná ten sporák?“ ptal se mě mezi polibky a já věděla, že večeře se odkládá. Copak jsme se neuměli vedle sebe pořádně ovládat a měli chuť pořád trávit čas v posteli? Brian zaútočil na můj krk a já najednou znala odpověď. Ne, nedokázali jsme se ovládnout.

…

A nakonec jsme se dostali k servírování večeře. Prostřela nám v obýváku na zemi u nízkého stolečku, kde jsme si díky tomu mohli být velmi blízko. Líbil se mi její přístup, kdy se mnou chtěla být pořád. Prožívali jsme naprostou pohodu, takovou jakou jsem dlouho nezažil. Konečně jsem si připadal zase trochu normálně. Ne jako slavná hvězda, ale jako obyčejný muž. A já byl vlastně jen obyčejný muž, ale hodně těžko se to vysvětlovalo všem těm šíleným fanynkám. Ačkoliv jednou bych se na tenhle problém mohl zeptat své drahé polovičky, že? Podle všeho se šílenstvím okolo mě má hodně zkušeností.

„Mohl by sis ve středu ráno v osm udělat čas?“ zeptala se mě přímo a já neměl páru o tom, co má v úmyslu.

„Myslím, že všechen program mám nejdříve od devíti hodin. Proč chceš, abych měl volno?“

„No, sice na mě těhotenství ještě nejde vidět, ale mám jít na ultrazvuk. Chtěla bych, abys tam šel se mnou,“ vybalila na mě a zastihla mě naprosto nepřipraveného. Uvědomil jsem si, proč jsme se včera měli setkat a já dostával nutkání, pořád se jí na něco ptát.

„Dobře, řeknu to Sebastianovi a moc rád s tebou půjdu. Těší mě, že mě u toho chceš mít.“

„Jsi otec mého dítěte. Připadá mi to správné.“ A já si se najednou cítil zoufale. Chtěl jsem být víc, než jen otec jejího dítěte. Asi jsem byl dlouho zamyšlený, protože se mě zeptala:

„Briane, jsi v pořádku?“ A já se rozhodl být upřímný.

„Nechci být jenom otec tvého dítěte,“ hlesl jsem a koukal jí přímo do očí.

„Já vím. Ale dej mi, prosím, čas.“ A tohle mě hrozně štvalo. Chtěl jsem jen vědět, na čem jsem a ona to pořád zdržovala.

„A k čemu vůbec?“ Viděl jsem na ní, jak zaváhala. Tajila mi snad něco?

„Dobře, když se konečně dostáváme k řešení naší situace. Jak si představuješ společnou budoucnost? Já se mám podle tebe vzdát práce? Jezdit s tebou po světě? A uvědomuješ si, že od pátého měsíce těhotenství nemůžu lítat letadlem? Krom toho pochybuju o tom, že by mě a dítěti prospělo, kdybychom neměli stálý domov,“ zahrnula mě svými myšlenkami a já najednou pochopil. Chtěla ze mě všechno dostat postupně a možná i na některé věci připravit. Jak zatraceně mám vědět, co je dobré pro ni a pro dítě? A kdo zatraceně řekl, že se od pátého měsíce těhotenství nesmí lítat letadlem? To jako budu pořád cestovat já? Musím ji aspoň dostat do Ameriky. Jinak v dalších měsících nebudu dělat nic jiného než pracovat a lítat mezi Anglií a Amerikou. Trochu jsem začínal zmatkovat a uvědomil si, že tohle nezvládnu sám. Budu muset zavolat Sebastianovi. Snad ji to moc neurazí.

„To je zatraceně hodně otázek,“ povzdechl jsem si po nějaké době a hrál si na pokerového hráče, který se snažil ututlat každý svůj pocit. „Já vím, že chci být jenom s tebou. A všechno ostatní se budu snažit přizpůsobit, tak abychom byli spolu šťastný.„ Na chvíli jsem umlkl a postupně si dával dohromady, co všechno mi řekla. „A byl bych rád, kdybychom si všichni společně sedli. Když říkám společně, mluvím i o Sebastianovi. Naším cílem bude vytvořit společný plán.“

„Proč u toho musí být Sebastian?“

„Protože má všechny plány a programy. Pomůže nám sestavit způsob, jak být spolu.“ No to doufám, jinak si budu muset pořídit nového agenta. Tohle prostě sám nezvládnu! Začínal jsem trochu zmatkovat, ale to jsem si chtěl nechat na později, aby neviděla, jak moc mě ty její otázky vzaly.